My parents... Nechápou mně.... Vůbec!

11. března 2007 v 17:34 | Blackie |  - Hlubší myšlenky!
Proč je všechno tak složitý?
Proč mně rodiče nemůžou pochopit?
Jsem já tak jiná?
Prostě mi nemůžou zakázat chodit ven... To přece nejde, já bez nich.. Bez nich všech už nedokážu bejt... Stejně si najdu cestu, jak je všechny vidět. Rodiče mi přece nemůžou zakázat se s nima bavit.. Jich se to netýká...

Já prostě nemůžu dál.. Rodiče.. Omg.. Nemůžu dál poslouchat kamarádky.. Jak mluví o svých rodičích.. Protože prostě.. Zavidím jim? Snad.. Já jenom hledám pochopení...
Aspon trochu by mi snad mohli dát najevo, že za mnou stojej.. Že se na ně můžu obrátit když potřebuju... Prostě že jsou moji rodiče, lidé, kteří by u mně měli být na prvním místě... Měli by být?
Úplně vás slyším, to je tou pubertou.. Asi je.. Ale přesto.. Mami.. Tati...
Sakra, chápejte mně, vždyt toho po vás nechci moc... Jenom vyslechnout, udělat kompromis, proč to nechcete pochopit?
Já se nevzdám, jenom na sebe budeme křičet, já budu mít chuť utéct... Prostě utéct, od tohohle všeho.. Kamkoliv, kde mně pochopí, kde mně vyslechnou, kde se nebudu cítit tak sama...
Nechci se litovat... Ale sakra! Nemůžu si pomoct.. Prostě jsem taková jaká jsem, a pokud mně takovou nebudou brát, nikdy se s nimy neshodnu... Už s tím počítám, zvláštní, že?
Mami, nevzdám se jich... Nevzdám se jeho... To je celej ten důvod, víš? Proč ted schovávám hlavu do dlaní... Snažímse udržet víčka u sebe, protože vím, že až otevřu oči, až mně oslepí denní světlo, slzy už neudržím.. Protože vím, že kvůli vám! Kvůli vám, rodičové, ho neuvidím.. Nevím jak dlouho, nicméně ten pocit, je neskutečnej.. Snad nikdy jsem se takhle necítila.. Miluju, ale nemůžu být milovaná, možná bych mohla být, nebýt vás... Chápete mně už? Proč vám tohle nedokážu říct? Bojím se snad? Čeho? Mám pocit, že už nemám co ztratit.. I když určitě mám.. Jenže on byl pro mně ted to hlavní... Jako potřebuju kyslík, tak jsem potřebovala jeho.. Klišé.. Ale přeci...
Ted už není proč...
Nebylo.........
Není.......
Nebude......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jmeno-neni-dulezite(KZS) jmeno-neni-dulezite(KZS) | Web | 19. března 2007 v 14:36 | Reagovat

řekni tohle Jemu, Blackie, jistě bude chápat... a tví rodiče jsou pošetilí a bláhoví, pokud si myslí, že ti mohou a dokáží zakázat milovat. to je naprosto nesmyslné. máš právo na své soukromí a na své kamarády a přátele a nikdo ti ho nemůžře brát. pokud se snaží, prostě je neposlouchej. nech je, ať si mluví, křičí, ať si myslí své. TOHLE ti nikdo brát nemůže. nejlepší bude, když se obrníš vnitřním klidem, nebudeš opětovat křik křikem, ale klidnou odměřenou odpovědí. nesnaž se jim nic dokazovat, asi to nepochopí. na druhou stranu by bylo dobré odstranit důvody, aby si o tebe dělali starosti... můžeš třeba mámě pravidelně posílat sms, kde jsi a kdy se vrátíš. domluvit se na nějakých rozumných časových hranicích. ale nenech je vybírat ti přátele!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama